Od roku 2025 má v Polsku vstoupit v platnost zálohový systém zavedený na základě zákona ze dne 13. července 2023, kterým se mění zákon o obalech a nakládání s obalovými odpady a některé další zákony (Sbírka zákonů 2023, bod 1852). V rámci tohoto systému bude při prodeji nápojů ve vybraných baleních vybírána záloha, která bude následně vrácena konečnému uživateli při vrácení balíčku. Zálohový systém se bude týkat: jednorázových plastových lahví na nápoje o objemu do tří litrů, kovových plechovek s objemem do jednoho litru a opakovaně použitelných skleněných lahví o objemu do jednoho a půl litru. Jeho zavedení má být v Polsku způsobem, jak implementovat čl. 9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o snižování dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Uvedené ustanovení ukládá členským státům Evropské unie povinnost zajistit oddělený sběr pro účely recyklace jednorázových nápojových lahví vyrobených z plastu o objemu do 3 litrů na úrovni 77 % do roku 2025 a 90 % do roku 2029 těchto obalů uvedených na trh v daném roce.
Základní otázky týkající se dopadů zavedení depozitního systému
Analýza v tomto článku se týká PET lahví a hliníkových plechovek. Jedná se o obaly, které jsou z hlediska systému zálohování nejdůležitějšími surovinovými frakcemi obsaženými v komunálních odpadech aktuálně dodávaných do třídíren. PET lahve a hliníkové plechovky jsou také nejcennější ze všech surovin a nejsnáze se oddělují v instalacích, včetně manuálních. K dispozici jsou pro ně i data umožňující výpočty.
Hledisko, pro které je tato analýza prováděna, jsou však důsledky zavedení zálohového systému pro zařízení na třídění komunálního odpadu. Právě tato zařízení jako první pocítí přímé ekonomické dopady zavedení zálohového systému. V současnosti dostávají jednorázové nápojové lahve (PET) a kovové plechovky (zejména hliníkové) v odděleně sbíraných tocích komunálního odpadu a směsného odpadu. Podle zákona z roku 2023 má v rámci systému zálohování činit sběr těchto obalů 77% v roce 2025. Poté se má každý rok zvýšit o 3–4 procentní body na 90% v roce 2029 a dalších letech. Toky PET lahví a hliníkových plechovek, které budou směřovány do systému záloh, již nebudou započítávány do toků dodávaných k třídění v zařízeních komunálního odpadu. Jaký tedy bude mít zálohový systém dopad na dosahování cílů odpadového hospodářství? Jaké ekonomické dopady zaznamenají zařízení v důsledku úbytku PET obalů a hliníkových plechovek ve struktuře odpadu dodávaného k třídění?
Vliv zálohového systému na realizaci cílů odpadového hospodářství
Předpokládaným cílem zavedení zálohového systému je zvýšení úrovně recyklace komunálního odpadu zefektivněním selektivního sběru PET lahví a hliníkových plechovek. Jaký efekt můžeme v tomto ohledu očekávat?
Údaje získané z Ústavu ochrany životního prostředí (IŽP) ukazují, že roční hmotnost plastových lahví o objemu do 3 litrů uvedených na trh je přibližně 325 tis. Mg. Podíl PET lahví je přibližně 97%. Množství PET lahví uvedených na trh v roce 2022 je tedy přibližně 315 tis. Mg. Další informace říkají, že cca 200 tis. Mg PET lahví se recykluje. Míra zasílání PET lahví k recyklaci je tedy cca 63,5% (200 tis. Mg / 315 tis. Mg = cca 63,5%). Pro dosažení 90% míry recyklace výše uvedeného množství PET lahví uváděných na trh (úroveň sběru požadovaná pro systém zálohování v roce 2029) by bylo nutné zvýšit míru využití a recyklace PET lahví o cca 84 tis. Mg, tedy od cca 200 tis. Mg do cca 284 tis Mg. To je však zjednodušený a optimistický předpoklad, protože zálohový systém je systémem tříděného sběru odpadů a požadovaná úroveň tříděného sběru obalů se přímo nepromítá do dosažení požadovaných úrovní recyklace. Navíc odděleně sbírané PET lahve nejsou 100% recyklovatelné. Pro zjednodušení výpočtů ponechejme pro účely této analýzy takové předpoklady s vědomím, že povedou také k optimistickým závěrům.
Recal Nadace1 zase ukazují, že míra recyklace hliníkových nápojových plechovek v Polsku pro rok 2021 je 79%. Ve zprávě „Recyklace hliníku – směrem k uzavření okruhu“ 2 Recal uvádí, že cca. 95 tis Mg váží všechny obaly uváděné na polský trh, ve kterých je dominantním materiálem hliník, a 2/3 této hmotnosti tvoří plechovky od nápojů. To znamená, že roční hmotnost zaváděných hliníkových nápojových plechovek je přibližně 63 tis. Mg a roční hmotnost hliníkových plechovek zaslaných k recyklaci je cca 50 tis. Mg (63 tis. Mg x 79% = cca 50 tis. Mg). Pro dosažení 90% míry recyklace u hliníkových plechovek by tedy bylo nutné zvýšit jejich výtěžnost o cca 7 tis. Mg. Na tomto místě, stejně jako v případě PET lahví, je také třeba dodat, že se jedná o optimistický předpoklad, který pro zjednodušení výpočtů ponecháváme. Úroveň selektivního sběru odpadu se přímo nepromítá do úrovně recyklace.
Při pohledu na celkové podíly surovin, které jsou primárně ovlivněny systémem záloh, lze odhadnout podíl PET lahví a hliníkových plechovek (315 tis. Mg + 63 tis. Mg) v komunálním odpadu na 2,78%. Pokud se v současnosti recykluje 200 tis. Mg PET lahví a 50 tis Mg hliníkových plechovek, v současnosti se z těchto surovin získává přibližně 1,84% míry recyklace. To znamená, že současná míra recyklace obou těchto frakcí je přibližně cca 66%.
Z výše uvedených propočtů vyplývá, že dosažení zákonem stanovených 90% úrovní tříděného sběru obalů a obalových odpadů pro PET lahve a hliníkové plechovky by si vyžádalo navýšení jejich „získávání“ celkem o cca 91 tis. Mg. V souladu s dříve přijatými předpoklady zastáváme názor, že 90% separovaně sebraných PET lahví a hliníkových plechovek bude zcela recyklováno.
Co tyto informace znamenají pro dosažení cílů odpadového hospodářství? Pokud by podle informací z IŽP3 úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu (vypočtená na základě údajů předložených vojvodskými maršály) byla v roce 2022 27% a množství komunálního odpadu vyprodukovaného v roce 2022 dosáhlo 13590 tis. Mg, objem komunálního odpadu odeslaného k opětovnému využití a recyklaci byl cca 3669 tis. Mg. Růst množství odpadů zasílaných k recyklaci o vypočtených 91 tis. Mg by znamenalo růst hmoty komunálního odpadu odesílaného k opětovnému využití a recyklaci až cca 3760 tis. Mg. Taková masa komunálního odpadu zaslaná k recyklaci by znamenala zvýšení úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu v roce 2022 z 27% na 27,67 % (3760: 13590). To znamená, že cílovým ekologickým efektem systému zálohování a vracení záloh pro rok 2029 a následující roky, který předpokládá 90% účinnost odděleného sběru za předpokladu, že 100 % odděleně sebraných PET lahví a hliníkových plechovek bude odesláno k recyklaci, je zvýšení úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu o 0,67 procentního bodu.
To však bude možné za předpokladu, že budou dosaženy úrovně tříděného sběru v rámci zálohového systému uvedené v zákoně a ještě jednou připomeňme, že 100% odděleně sebraných PET lahví a hliníkových plechovek bude odesláno k recyklaci. Analýzy dopadu systému zálohování na dosažení úrovně recyklace provedla také společnost Deloitte4 . Ukazují, že množství obalových odpadů shromážděných v systému zálohování a vracení zvýší úroveň recyklace o 0,2-0,4 procentního bodu ve vztahu k aktuálně využitému proudu této frakce v rámci komunálního sběru. Při indikaci očekávaných efektů zavedení zálohového systému hovoříme o marginálním, tedy pod 0,7 procentního bodu, dopadu na dosažení požadované úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklaci, což je 55% pro rok 2025 a 65% pro rok 2035.
Náklady na zavedení depozitního systému
Přidanou hodnotou citované zprávy Deloitte4 je odhad nákladů na zavedení zálohového systému v Polsku. Výsledky finanční analýzy provedené společností Deloitte naznačují, že celkové investiční náklady spojené se spuštěním zálohového systému v Polsku, který je založen na smíšeném modelu sběru obalů a obalových odpadů, tedy zohledňující ruční i automatický sběr pomocí ničících a ověřujících strojů, může činit téměř 14,2 miliardy PLN (pro roky 2025–2034). Téměř 65%, tj. 9,2 miliardy PLN, z těchto nákladů souvisí s potřebou provést nezbytné stavební úpravy sběrných míst. Více než 22%, tj. 3,1 miliardy PLN, jsou však výdaje na nákup sběrných automatů. Provozní náklady na fungování depozitního systému se zase odhadují na celkovou částku 23,1 miliardy PLN za 10 let. Pokud byly investiční náklady na spuštění zálohového systému společností Deloitte správně stanoveny, lze se na ně dívat ještě z jiné perspektivy. Podle analýzy provedené v článku „Technologická úroveň polských zařízení na třídění komunálního odpadu v kontextu jejich přípravy na recyklaci“ lze poptávku po moderních zařízeních na třídění komunálního odpadu v Polsku odhadnout na přibližně 120 středně velkých třídíren. Pokud předpokládáme celkové náklady na vybudování středně velkého zařízení na třídění odpadu s halami, potřebnou stavební infrastrukturou a vybavením ve výši 100 milionů PLN, pak by mohlo být postaveno přibližně 140 takových zařízení za částku 14,2 miliardy PLN v investičních nákladech na spuštění zálohového systému. V důsledku toho by byla vytvořena infrastruktura pro znovuzískání několika materiálových frakcí, včetně těch, které se obtížněji spravují a oddělují než dvě nejcennější frakce – PET a hliník, na které se v současnosti vztahuje zálohový systém zaváděný v Polsku.
A ještě jeden postřeh, z pohledu efektivity. Pokud se investiční náklady na zavedení zálohového systému odhadované společností Deloitte (14,2 mld. PLN) vydělí předpokládaným a očekávaným efektem tohoto systému v podobě zvýšení úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace (za předpokladu maximálního odhadovaného efektu při úrovni 0,67 procentního bodu), získáme hodnotu 21,2 miliardy PLN jako jednotkový výdaj nutný ke zvýšení úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklaci o 1 procentní bod, tedy z 27 na 28% (pro nejsnáze recyklovatelné a nejvíce cenné PET lahve a hliníkové plechovky). Cestě akceptování této úrovně investičních nákladů zvýšení úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace i pro další obtížně nakládatelné frakce komunálního odpadu, pro každý další procentní bod (21,2 mld. PLN za 1 procentní bod) od 27% v roce 2022 na požadovaných 65% v roce 2035, náklady na dosažení této úrovně by činily více než 805 miliard PLN.
Vliv zálohového systému na zařízení na linky na třídění komunálního odpadu
Náklady na zavedení zálohového systému nezahrnují pouze investiční náklady související se spuštěním tohoto systému. V ekonomii existuje také tzv. externí náklady přenesené do životního prostředí, které budou představovat měřitelné efekty zavedení zálohového systému. Tyto náklady zahrnují například náklady na ochranu životního prostředí nebo náklady vynaložené jinými ekonomickými subjekty. Z ekonomického hlediska bude mít zavedení zálohového systému přímý a nejsilnější dopad na provoz a ekonomické výsledky zařízení na třídění komunálního odpadu. Dopad na jednotlivá zařízení, v závislosti na individuální situaci každé z nich, se pak promítne do systémů nakládání s komunálním odpadem a v konečném důsledku i na obyvatele.
Pozornost tohoto článku je zaměřena na zařízení na třídění komunálního odpadu. V nich probíhají skutečné technologické procesy zpracování odpadů, které určují úroveň recyklace. Proto jsou instalace klíčovým prvkem systému nakládání s odpady. Ekologické efekty a dosažené obnovy, stejně jako ekonomické efekty, závisí na zařízení a technologii v něm použité. Jak ovlivní zálohový systém tyto vlivy a ekonomický stav zařízení?
Nejprve je nutné určit parametry analýzy, ze kterých bude vycházet. První je hmotnost PET lahví uváděných ročně na trh (cca 315 tis. Mg) a hmotnost PET lahví odeslaných k recyklaci (cca 200 tis. Mg). Prodejní ceny 1 Mg PET lahví je pak třeba předpokládat na průměrné úrovni roku 2024 ve výši 1500 PLN, a doklady potvrzující recyklaci (DPR) na úrovni 600 PLN. Účinnost separace PET lahví na dobře navržené, technologicky vyspělé třídicí lince může dosáhnout 80-95%. Pro účely výpočtů však předpokládejme účinnost separace PET v třídicím zařízení na 80%. Proto potenciální roční hodnota PET lahví vytříděných z toků komunálního odpadu podle prodejních cen těchto lahví a DPR je: 315 tis. x 80 % x (1500 + 600) = cca 529 milionů PLN. Současná roční hodnota PET lahví separovaných v zařízeních na třídění odpadu a zaslaných k recyklaci podle prodejních cen lahví a DPR je: 200 tis.PLN x (1500 + 600) = cca 420 milionů PLN.
Dále předpokládejme, že v důsledku zavedení zálohového systému bude 80% PET lahví vyloučeno z odpadních toků směřujících do zařízení, což bude důsledkem podílu PET lahví pokrytých zálohovým systémem a úrovně návratnosti v rámci zálohového systému. V takovém případě bude skutečná ztráta příjmů zařízení na třídění odpadu související s prodejem PET a odpovídajících DPR za výše uvedených předpokladů na úrovni přibližně 336 milionů PLN ročně. Pokud by se intenzita třídění PET zvýšila, např. v důsledku zvýšení technologické úrovně zařízení na třídění komunálního odpadu ze současných 63% na 80%, případná ztráta příjmů zařízení by činila přibližně 423 mil. PLN za rok.
V případě hliníkových plechovek je jejich roční množství zaslané k recyklaci 50 tis. Mg. Předpokládejme, že přibližně 60% plechovek zaslaných k recyklaci pochází z třídících zařízení a zbytek například ze sběrných míst. Pak předpokládejme prodejní ceny 1 Mg hliníkových plechovek na průměrné úrovni pro rok 2024 ve výši 5 000 PLN a DPR na úrovni 300 PLN. Předpokládejme také, že v důsledku zavedení systému zálohování bude 80% hliníkových plechovek vyloučeno z toků odpadů směřujících do zařízení. V takovém případě bude reálná ztráta příjmů zařízení na třídění odpadu související s prodejem hliníkových plechovek a odpovídajících DPR s výše uvedenými předpoklady na úrovni přibližně 127 milionů PLN ročně.
Vezmeme-li ještě v úvahu, že proud komunálního odpadu odevzdávaného k třídění se sníží o cca.282 tis. Mg/rok (podle převzatých údajů se zavedením zálohového systému sníží hmotnost odpadu přijatého do třídičky a ztrátou 80% PET lahví a hliníkových plechovek), kterou vynásobíme průměrnou cenou při přijímání odpadu do zařízení ve výši 400 PLN/Mg se jedná o ztrátové výnosy zařízení na třídění komunálního odpadu v důsledku příjmu odpadu ve výši cca 113 milionů PLN.
Proto celková odhadovaná reálná ztráta příjmů všech zařízení na třídění odpadu v Polsku související s prodejem PET lahví a hliníkových plechovek, odpovídající DPR a ztráta příjmů z poplatku za přijetí odpadu ke zpracování v důsledku snížení toků odpadů dodaných do zařízení, s výše uvedenými předpoklady, bude na úrovni: 336 milionů PLN + 127 milionů PLN + 113 milionů PLN = cca 576 milionů PLN ročně. Za období 10 let to představuje ztrátu přibližně 5,76 mld PLN.
Technologicky vyspělá zařízení na třídění odpadu, na rozdíl od všeobecného mínění, nejsou zaměřena pouze na „separaci zejména frakce PET nápojových obalů a kovového odpadu, včetně hliníkových plechovek od nápojů“. Jsou určeny k použití k izolaci široké škály několika různých frakcí surovin. Zhoršení ekonomických podmínek provozu zařízení v podobě nižších příjmů z prodeje surovin znesnadní dosažení jejich cílů. Sníží motivaci ke zlepšení provozní efektivity a bude znamenat i vyšší provozní náklady, které se přenesou na obce a obyvatele. Jedná se také o skutečnou ztrátu finančních prostředků na investice, které budou brzdit rozvoj a zlepšování technologické úrovně zařízení a následně i realizaci národních cílů odpadového hospodářství.
Případové studie – vliv zálohového systému na situaci jednotlivých zařízení
Pro účely tohoto článku byla provedena analýza na základě připraveného výpočtového modelu, jejímž cílem bylo odhadnout dopady zavedení zálohového systému pro několik zařízení na třídění komunálního odpadu provozovaných v Polsku. Základem pro výpočty byly bilance toků odpadů dodaných k třídění a produkty získané za rok 2023 a průměrné tržní ceny získané v roce 2024 jednotlivými zařízeními. Díky tomu mohou být výsledky prezentovány v běžných cenách a průměrných hodnotách od roku 2024. Aby bylo možné získat srovnatelnější výsledky, byly v některých případech vyloučeny některé odděleně sbírané toky odpadů, jako je sklo, které se dostalo do zařízení. Na základě poskytnutých informací o struktuře odpadů dodávaných do jednotlivých zařízení proto nelze vyvozovat závěry o úrovni tříděného sběru v obcích. Níže uvedené výsledky se vztahují pouze na analyzované příklady a nelze je aplikovat na jiná zařízení. Dopad zavedení depozitního systému závisí na: individuální situaci každého zařízení, specifičnosti podnikání, struktuře a velikosti toků odpadů dodávaných k třídění, jejich morfologii, úrovni technologické vyspělosti třiovací linky, struktuře získaných produktů, způsobu provozu uživatelem, prodejních cenach surovin získaných daným zařízením a další tržních a místních faktorech. Podívejme se na některé příklady podrobněji.
Příklad 1. Velké městské zařízení s pokročilou technologií třídění odpadu
Zařízení přijímá směsný komunální odpad (88%) a odděleně sbírané plasty (12%) v celkovém množství cca 160 tis. Mg/rok. Vytříděné PET lahve a hliníkové plechovky tvoří celkem 2,14 % odpadu odevzdaného k třídění. Jejich ekonomická hodnota, s přihlédnutím k ceně surovinové frakce na trhu, DPR a vstupnímu poplatku, je přibližně 8,1 milionu PLN ročně. Analýza zohlednila ztrátu 80% PET lahví a hliníkových plechovek v důsledku zavedení zálohového systému. V důsledku toho se úroveň výtěžnosti surovinových frakcí zasílaných k recyklaci sníží přibližně o 1,6 procentního bodu. Roční ekonomická ztráta vyplývající ze ztráty 80% PET lahví a hliníkových plechovek po zavedení zálohového systému se zase odhaduje na přibližně 6,5 milionu PLN a v příštích 10 letech na přibližně 65 milionů PLN. Jedná se o hodnotu, která zahrnuje ztrátu příjmů z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, odpovídající DPR a ztrátu příjmů z poplatku za přijetí odpadu ke zpracování („gate fee“). Kvůli ztrátě 80% PET lahví a hliníkových plechovek se tržby z prodeje surovinových frakcí sníží přibližně o 45%. Navíc, za předpokladu, že se nezmění provozní náklady zařízení a sníží se množství odpadů přijímaných ke zpracování v důsledku zavedení systému zálohování, vzrostou jednotkové náklady na zpracování na 1 Mg přibližně o 1,7 %. Provedené výpočty, které umožnily odhadnout ztráty v důsledku poklesu tržeb z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, odpovídající DPR, ušlý poplatek za přijetí odpadu ke zpracování a zvýšení jednotkových nákladů na zpracování odpadu, umožnila vypočítat navýšení poplatku za zpracování komunálního odpadu na 1 Mg, který by byl nutný pro kompenzaci ztrát při instalaci. V analyzovaném případě by se poplatek za přijetí odpadu ke zpracování musel zvýšit v průměru o cca 49 PLN za každou tunu odpadu zahrnutou do analýzy a dodanou ke zpracování v tomto zařízení.
Příklad 2. Velká městská instalace s pokročilou technologií třídění odpadu
Odpad odevzdaný k třídění činí cca 55 tis. Mg/rok, s dominantním podílem odpadů sbíraných odděleně (cca 55%). Podíl vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek na odpadu odevzdaném k třídění dosahuje cca 4,9%.
Ekonomická hodnota vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek, s přihlédnutím k ceně surovinové frakce na trhu, DPR a poplatku za bránu, je přibližně 7,4 milionu PLN. Úroveň výtěžnosti surovinových frakcí zasílaných k recyklaci v důsledku ztráty 80% PET lahví a hliníkových plechovek v důsledku zavedení zálohového systému se sníží přibližně o 2,4 procentního bodu.
Roční ekonomická ztráta odhadovaná na přibližně 5,8 milionu PLN zahrnuje ztrátu příjmů v důsledku nižšího prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, snížení prodeje DPR a ztrátu příjmů v důsledku „poplatku za bránu“. Během příštích 10 let se jedná o ztrátu přibližně 58 milionů PLN.
Pokles tržeb z prodeje surovinových frakcí je cca 36%.
Nárůst jednotkových nákladů na zpracování odpadů v důsledku snížení množství odpadů odevzdaných ke zpracování je cca 4,1%.
Předpokládané zvýšení poplatku za zpracování komunálního odpadu za 1 Mg, nutné ke kompenzaci ztrát z důvodu poklesu tržeb z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, poklesu tržeb z prodeje DPR, ušlého poplatku za příjem odpadu za zpracování a zvýšení jednotkových nákladů na zpracování odpadu v důsledku zavedení zálohového systému a ztráty 80% PET lahví a hliníkových plechovek v tocích odpadů přijatých k třídění bude činit cca 120 PLN/Mg.
Příklad 3. Středně velká instalace s pokročilou technologií třídění odpadu
Celkové množství odpadů odevzdaných k třídění činí cca 44 tis. Mg/rok včetně směsného odpadu (cca 89%), odděleně sbíraného odpadu (cca 11%). Podíl vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek na odpadech odevzdaných k třídění je cca 1,6%.
Ekonomická hodnota vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek s přihlédnutím k ceně surovinové frakce na trhu, ceně DPR a „gate fee“ je přibližně 2,25 milionu PLN.
Úroveň výtěžnosti surovinových frakcí zasílaných k recyklaci v důsledku ztráty 80% PET lahví a hliníkových plechovek v důsledku zavedení zálohového systému se sníží přibližně o 1,1 procentního bodu.
Odhadovaná roční ekonomická ztráta ve výši cca 1,8 mil. PLN zahrnuje ztrátu příjmů z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, prodej DPR a ztrátu příjmů z poplatku za přijetí odpadu ke zpracování. Během příštích 10 let se odhaduje na přibližně 18 milionů PLN.
Pokles tržeb z prodeje surovinových frakcí byl odhadnut na cca 36%.
Nárůst jednotkových nákladů na zpracování odpadů v důsledku snížení množství odpadů odevzdaných ke zpracování bude činit cca 1,3%.
Předpokládané zvýšení poplatku za zpracování komunálního odpadu, za 1 Mg, nutné ke kompenzaci ztrát z důvodu poklesu tržeb z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, poklesu tržeb z prodeje DPR, ušlého poplatku za příjem odpadu ke zpracování a zvýšení jednotkových nákladů na zpracování odpadu v důsledku zavedení systému zálohování a ztráty 80% PET lahví a hliníkových plechovek v tocích odpadů přijatých k třídění je cca 48 PLN/Mg.
Příklad 4. Středně velká instalace s automaticky podporovanou technologií ručního třídění odpadu
Odpady odevzdávané k třídění činí cca 84 tis. Mg/rok včetně směsného odpadu (cca 90%), odděleně sbíraného odpadu (cca 10%).
Podíl vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek na odpadu odevzdaném k třídění: méně než 0,5%.
Ekonomická hodnota vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek, s přihlédnutím k ceně surovinové frakce na trhu, DPR a poplatku za bránu, je přibližně 1,25 milionu PLN.
Úroveň výtěžnosti surovinových frakcí zasílaných k recyklaci v důsledku ztráty 80% PET lahví a hliníkových plechovek v důsledku zavedení zálohového systému se sníží přibližně o 0,3 procentního bodu.
Roční ekonomická ztráta v tomto ohledu, odhadovaná na přibližně 1 milión PLN, zahrnuje ztrátu příjmů z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek , prodej DPR a ztrátu příjmů z poplatku za přijetí odpadu ke zpracování (gate fee). Během příštích 10 let bude činit přibližně 10 milionů PLN.
Pokles tržeb z prodeje surovinových frakcí byl odhadován na cca 20%.
Nárůst jednotkových nákladů na zpracování odpadů v důsledku snížení množství odpadů odevzdaných ke zpracování bude činit cca 0,4%.
Předpokládané zvýšení poplatku za zpracování komunálního odpadu, za 1 Mg, nutné ke kompenzaci ztrát z důvodu poklesu tržeb z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, poklesu tržeb z prodeje DPR, ušlého poplatku za přijetí odpadů ke zpracování a zvýšení jednotkových nákladů na zpracování odpadů v důsledku zavedení zálohového systému a ztráty 80% PET lahví a hliníkových plechovek v tocích odpadů přijatých k třídění je cca 14 PLN/Mg.
Příklad 5. Menší komunální zařízení s technologií třídění meziodpadu
Množství odpadů odevzdaných k třídění je cca 24 tis. Mg/rok včetně směsného odpadu (cca 85%) a odděleně sbíraného odpadu (cca 15%).
Podíl vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek na odpadu odevzdaném k třídění je cca 1,6%.
Ekonomická hodnota vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek, s přihlédnutím k ceně surovinové frakce na trhu, ceně DPR a poplatku za bránu, je přibližně 1 milión PLN.
Úroveň výtěžnosti surovinových frakcí zasílaných k recyklaci v důsledku ztráty 80% PET lahví a hliníkových plechovek v důsledku zavedení zálohového systému se sníží přibližně o 1,2 procentního bodu.
Odhadovaná roční ekonomická ztráta: cca 0,8 milionu PLN zahrnuje ztrátu příjmů z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, prodej DPR a ztrátu příjmů z „poplatku za bránu“. Během příštích 10 let bude tato ztráta činit přibližně 8 milionů PLN.
Pokles tržeb z prodeje surovinových frakcí bude činit přibližně 52%.
Nárůst jednotkových nákladů na zpracování odpadů v důsledku snížení množství odpadů odevzdaných ke zpracování je cca 1,3%.
Předpokládané zvýšení poplatku za zpracování komunálního odpadu, za 1 Mg, nutné ke kompenzaci ztrát z důvodu poklesu tržeb z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, poklesu tržeb z prodeje DPR, ušlého poplatku za příjem odpadu ke zpracování a zvýšení jednotkových nákladů na zpracování odpadu v důsledku zavedení systému záloh a ztráta 80% PET lahví a hliníkových plechovek v tocích odpadů přijatých ke třídění bude činit přibližně 36 PLN/Mg.
Příklad 6. Středně velká soukromá instalace s pokročilou technologií třídění odpadu
K třídění je odevzdáno cca 25 tis Mg odpadu/rok. Jedná se o oddělený sběr odpadu.
Podíl vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek na odpadech odevzdaných k třídění je cca 11%.
Ekonomická hodnota vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek, s přihlédnutím k ceně surovinové frakce na trhu, ceně DPR a poplatku za bránu, je přibližně 7 milionů PLN.
Úroveň výtěžnosti surovinových frakcí zasílaných k recyklaci v důsledku ztráty 80% PET lahví a hliníkových plechovek v důsledku zavedení zálohového systému se sníží přibližně o 5,2 procentního bodu.
Odhadovaná roční ekonomická ztráta ve výši přibližně 5,6 milionů PLN zahrnuje ztrátu příjmů z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, prodeje DPR a ztrátu příjmů z poplatku za přijetí odpadu ke zpracování. Během příštích 10 let bude činit přibližně 56,3 milionů PLN.
Pokles tržeb z prodeje surovinových frakcí dosáhne přibližně 47%.
Nárůst jednotkových nákladů na zpracování odpadů v důsledku snížení množství odpadů odevzdaných ke zpracování je cca 9,6%.
Předpokládané zvýšení poplatku za zpracování komunálního odpadu, za 1 Mg, nutné ke kompenzaci ztrát z důvodu poklesu tržeb z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, poklesu tržeb z prodeje DPR, ušlého poplatku za příjem odpadu ke zpracování a zvýšení jednotkových nákladů na zpracování odpadu v důsledku zavedení systému zálohování a ztráty 80% PET lahví a hliníkových plechovek v tocích odpadů přijatých k třídění je cca 290 PLN/Mg.
Příklad 7. Malá soukromá instalace s technologií ručního třídění odpadu
Množství odpadů odevzdaných k třídění je cca 3,2 tis. Mg/rok. Jedná se o oddělený sběr odpadu.
Podíl vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek na odpadech odevzdaných k třídění je cca 19%.
Ekonomická hodnota vytříděných PET lahví a hliníkových plechovek s přihlédnutím k ceně surovinové frakce na trhu, ceně DPR a poplatku za bránu činí přibližně 1,7 milióna PLN.
Úroveň výtěžnosti surovinových frakcí zasílaných k recyklaci v důsledku ztráty 80% PET lahví a hliníkových plechovek v důsledku zavedení zálohového systému se sníží přibližně o 6,7 procentního bodu.
Odhadovaná roční ekonomická ztráta ve výši přibližně 1,34 milióna PLN zahrnuje ztrátu příjmů z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, z prodeje DPR a ztrátu příjmů z poplatků za brány a v příštích 10 letech se očekává ztráta ve výši na: přibližně 13,4 milionů PLN.
Pokles tržeb z prodeje surovinových frakcí se odhaduje na cca 53%.
Nárůst jednotkových nákladů na zpracování odpadů v důsledku snížení množství odpadů odevzdaných ke zpracování se odhaduje na cca 18%.
Předpokládané zvýšení poplatku za zpracování komunálního odpadu, za 1 Mg, nutné ke kompenzaci ztrát z důvodu poklesu tržeb z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek, poklesu tržeb z prodeje DPR, ušlého poplatku za příjem odpadu ke zpracování a zvýšení jednotkových nákladů na zpracování odpadu v důsledku zavedení systému zálohování a ztrátu 80% PET lahví a hliníkových plechovek v tocích odpadů přijatých k třídění: bude činit cca 500 PLN/Mg.
Nezbytný mechanismus pro obnovení ziskovosti a poskytování pobídek pro recyklaci
Cílem článku bylo zjistit, jaký dopad bude mít zavedení zálohového systému PET lahví a hliníkových plechovek na fungování a možnosti rozvoje zařízení na třídění komunálního odpadu. Z analýzy vyplývá, že zálohový systém bude mít významný a negativní dopad na ekonomické výsledky zařízení. Roční náklady na zavedení zálohového systému, které ponesou zařízení na třídění komunálního odpadu v Polsku, včetně ztráty příjmů z prodeje PET lahví a hliníkových plechovek a odpovídajících DPR, jakož i ztráty příjmů v důsledku snížení toků odpadů dodaných do zařízení bude přibližně 576 milionů PLN ročně. Během příštích 10 let to má hodnotu 5,76 miliard PLN. Jedná se o hodnotu ztráty nejcennějších surovinových frakcí, které tvoří přibližně 2,1% hmoty komunálního odpadu odesílaného k třídění v zařízeních. Z toho mimo jiné: je financován současný provoz zařízení a další investice.
Na druhou stranu je efektivita zálohového systému značně diskutabilní. Je třeba vzít v úvahu, že jeho zavedení může podle různých odhadů zvýšit úroveň recyklace z pouhých 0,2 na přibližně 0,7 procentního bodu. Náklady na zavedení depozitního systému budou podle odhadů společnosti Deloitte činit 14,2 miliard PLN. To je množství, které by stačilo na vybudování přibližně 140 středně velkých moderních zařízení na třídění komunálního odpadu v Polsku. Provozní náklady depozitního systému se navíc odhadují na 23,1 miliard PLN za 10 let.
Dopad zavedení zálohového systému na jednotlivá zařízení závisí na individuální situaci a podmínkách každého z nich. Zavedením zálohového systému přijdou zařízení o několik desítek procent tržeb z prodeje surovinových frakcí. Odhadovaná roční ekonomická ztráta zařízení je v milionech zlotých. V perspektivě 10 let se tato ztráta odhaduje na několik až několik desítek milionů zlotých pro každou z nich. Největší dopady pocítí instalace, ve kterých dominuje zpracování separovaně sbíraných plastů, včetně ručních instalací, ve kterých je technologický proces zaměřen především na separaci PET lahví a hliníkových plechovek. Čím vyšší je podíl separovaně sbíraných proudů, které směřují k třídění, a čím vyšší je účinnost třídění v daném zařízení, tím větší ztráty způsobí v důsledku zavedení depozitního systému.
Zařízení jsou zodpovědná za implementaci procesů zpracování odpadů a jejich přípravu k recyklaci. Zhoršení ekonomických podmínek jejich provozu, výrazné snížení efektivity plánovaných investic a zvýšení nákladů na zpracování odpadů jsou faktory, které rozhodně neusnadní dosažení stále vyšší úrovně recyklace. Pro umožnění realizace rostoucích cílů odpadového hospodářství (zvyšování úrovně využití a přípravy odpadů k recyklaci) je proto nutné zavést mechanismus, který obnoví ziskovost, zajistí tržní financování realizace cílů odpadového hospodářství, zajistí stabilitu provozu zařízení a motivuje k získání každé tuny surovinové frakce.
Jaké podmínky musí být splněny, aby zařízení zůstala na cestě k dosažení cílů nakládání s odpady po zavedení systému zálohování? Jaká opatření mohou sama zařízení na třídění komunálního odpadu podniknout ke zlepšení své situace po změnách, které nastanou v souvislosti se zavedením zálohového systému? Je kompenzace ztrát způsobených zavedením zálohového systému formou dotací na zpracování odpadů dostatečným řešením? To jsou otázky, které přesahují rámec tohoto článku, a pokusíme se na ně odpovědět v dalším analýzech.
Příprava tohoto článku byla možná díky datům a informacím získaným z mnoha zdrojů. Děkujeme všem, kteří takové údaje sdíleli. Byly ony použity v připraveném výpočtovém modelu, který umožnil odhadnout ekonomické efekty zavedení zálohového systému pro zařízení na třídění komunálního odpadu. Přes veškerou snahu se ve výpočtech a v článku mohly objevit neúmyslné chyby. Pokud tedy článek obsahuje nějaké chyby, zastaralé nebo nesprávné údaje, dejte mi prosím vědět a okomentujte je na následující e-mailové adrese: info@wastetoeconomy.com. Děkuju.
Marek Klimek
Zdroje:
- Evropa: Recyklace hliníkových plechovek od nápojů v roce 2021 na nové rekordní úrovni 76% , https://recal.pl/informacje-branzowe/recykling-aluminiowych-puszek-po-napojach-w-2021-r-na-nowych – record-level-76/, přístupný 13. září 2024.
- Recyklace hliníku – směrem k uzavření obvodu , RECAL Foundation, https://recal.pl/wp-content/uploads/2022/06/recykling-aluminium-w-kierunku-zamkniecia-obiegu.pdf, přístup 19. září 2024 .
- Zprávy vojvodských maršálů o plnění úkolů nakládání s komunálním odpadem v roce 2022 , Institut ochrany životního prostředí – Národní výzkumný ústav, 2024, https://ios.edu.pl/wp-content/uploads/2024/08/sprawozdania-marszalkow- voivodeships-2022-v-003.pdf, přístup 14/09/2024
- Depozitní systém – náklady, perspektivy, příležitosti, Deloitte Advisory
Sp. z o.o., září 2024. - Údaje získané ze zařízení na třídění komunálního odpadu.
