Český model EPR (rozšířená odpovědnost výrobce), představený v předchozích publikacích, obsahuje řešení, která podporují zařízení k maximální efektivitě v oblasti třídění komunálního odpadu. Finančně podporuje přijímání odděleně sbíraných odpadů ke zpracování a motivuje třídírny k využití každé tuny surovin. Český EPR dotuje maximální možnou míru využití surovinových frakcí a jejich přípravu k recyklaci. Výše dotací závisí na druhu surovin a struktuře vytříděných produktů. Kromě toho je odměňováno zvyšování rozmanitost produktů, tj. třídění široké škály surovin a výroba RBP paliva z tříděných zbytků.
Český model EPR poskytuje mechanismus pro plnění cílů odpadového hospodářství. Je to mechanismus, který zajišťuje rentabilitu zařízení a ekonomickou stabilitu. Bere v úvahu základní ekonomické podmínky pro řádné a udržitelné procesy třídění. Motivují zařízení k plnění účelu jejich provozu: k úpravě odpadů a k dosažení vysoké úrovně využití a přípravy odpadů k recyklaci.
Cílem tohoto článku je představit základní mechanismy působení českého systému EPR a pokusit se odpovědět na následující otázky: Jaká je úroveň recyklace komunálních odpadů a obalových odpadů v České republice? Jaké jsou průměrné měsíční náklady na odpadové hospodářství na jednoho obyvatele? Proč Česká republika investuje do výstavby spaloven? Kdo je v České republice zodpovědný za dodržování úrovně recyklace? Je výkonnost českého odpadového hospodářství určována systémem kontrol a sankcí? Kdo hradí náklady na sběr, třídění a recyklaci obalových odpadů? Má mechanismus ekomodulace vliv na náklady výrobců? Jaký je roční rozpočet českého systému EPR? Na co jsou vynakládány jeho prostředky? Kdo a za jaké služby dostává nejvyšší platy ze systému EKO-KOM? Jaké faktory ovlivňují odměňování obcí, třídíren a recyklátorů? Jaké faktory určují efektivitu českého systému EPR a odpadového hospodářství? Jaké jsou výsledky tohoto systému? Může být český model EPR inspirací pro polská řešení?
Jaká je míra recyklace a náklady na systém odpadového hospodářství v ČR?
Přestože je Česká republika blízkým sousedem Polska a její ekonomika i životní úroveň občanů jsou na podobné úrovni, nakládání s odpady se od polských specifik liší. Český model je navržen tak, aby byl efektivní a poskytoval měřitelné výsledky. Míra recyklace komunálního odpadu v České republice v roce 2022 činila 41 % [1] a u obalového odpadu v roce 2023 – 75% [2].
České obce mají být čisté, k čemuž přispívá hustá a snadno dostupná síť sběrných nádob na odpady. Pro obyvatele má být také levná. V roce 2023 průměrné měsíční náklady na odpadové hospodářství na osobu činily přibližně 20 PLN [2]. Ne všechny náklady však nesou obyvatelé.
Obrázek 1. Celkové roční výdaje na odpadové hospodářství v ČR v Kč/osobu/rok v roce 2023.
Zdroj: www.ekokom.cz
Optimalizace nákladů na systém odpadového hospodářství
Češi získalí možnost ukládat směsný komunální odpad až do roku 2030. Proto zde zatím není velký tlak na výstavbu třídíren pro jeho zpracování. Úroveň technologické vyspělosti českých zařízení je výrazně nižší než v Polsku.
Česká republika v rámci svého programu dekarbonizace zaměřilá na rozvoj spaloven odpadů, které jsou primárně určeny ke zpracování vysokokalorické frakce. Výstavba infrastruktury pro termické zpracování odpadů umožňuje optimalizovat celkové náklady na nakládání s odpady. To se následně promítá do poplatků pro obyvatele. Z tohoto důvodu je modul přípravy paliva často nedílnou součástí projektů výstavby a modernizace třídicích zařízení v České republice.
Český systém EPR poskytuje subjektům reálnou podporu při dosahování environmentálních cílů – mechanismus ekonomické motivací
České obce, kterých je 6258, mají povinnost tříděného sběru odpadu, ale nejsou zodpovědné za dosažení úrovně recyklace. Tento úkol patří k státu a v praxi Ministrovi životního prostředí. Takový model má důležité praktické důsledky.
Česká republika provádí aktivní hospodářskou politiku zaměřenou na dosažení environmentálních cílů, a v rámci možností systému přizpůsobuje nástroje této politiky měnícím se podmínkám na trhu. Je zaveden podpůrný a motivační mechanismus a politika založená na podrobném sběru a analýze dat směřuje k dosažení konkrétních výsledků. Je to odlišný přístup od modelu, kdy jsou povinnosti přeneseny na obce bez reálného vlivu na dosažení úrovně recyklace, modelu kontrol a sankcí jako hlavních motivačních nástrojů, který postrádá odpovídající tržní mechanismy a skutečnou podporu státu.
V České republice funguje systém EPR, který ekonomicky podporuje mimo jiné zařízení na třídění komunálních odpadů, čímž je motivuje k plnění cílů odpadového hospodářství. Zajišťuje stabilitu a ekonomickou efektivitu třídění a pro výrobce obalů je jedním z nejlevnějších systémů v Evropě.
Stejně jako v Polsku se i v České republice diskutuje o zavedení depozitního systému. Tuzemský odpadový průmysl se však ostře staví proti modelu, který byl přijat v Polsku. Je tedy velmi pravděpodobné, že se Češi rozhodnou pro jiné řešení.
Výrobci financují sběr, třídění a recyklaci obalového odpadu
Výrobci, tj. zákazníci systému (více než 21300 subjektů), platí společnosti EKO-KOM, organizátorovi systému, poplatky za uvádění obalů na trh. Výše těchto poplatků závisí na množství a druhu obalu podle jednotného veřejného ceníku podle zásad ekomodulace. Jeho cílem je motivovat výrobce k používání obalů s nižšími náklady na sběr a recyklaci, tj. snadněji tříditelných a zpracovatelných.
Příjmy rozpočtu EKO-KOM pocházejí z příspěvků od prodejců obalů. Na základě údajů z trhu lze tento rozpočet odhadnout na přibližně 3 miliardy Kč, tedy přibližně 500 milionů PLN [3]. Vybrané prostředky pokrývají náklady na sběr, třídění a recyklaci obalových odpadů a umožňují také vytvoření povinné rezervy. Z výpočtů vyplývá, že systém EKO-KOM financuje přibližně 15-20 % ročních nákladů na nakládání s komunálním odpadem v České republice [3].
Obrázek 2: Počet výrobců a obcí v systému EKO-KOM.
Zdroj: www.ekokom.cz
Jak funguje systém EPR v České republice?
Systém nakládání s obalovými odpady v České republice se skládá z několika klíčových prvků. Výrobci uvádějí obaly na trh, spotřebitelé kupují balené výrobky a následně obaly vyhazují do příslušných kontejnerů na odpad. Svozové společnosti odvážejí odpad do třídicích zařízení, kde se jednotlivé materiálové frakce oddělují. Ty jsou pak předávány recyklačním firmám, které je zpracovávají na nové výrobky.
Po finanční stránce je systém založen na poplatcích, které platí výrobci za uvádění obalů na trh, a na odměnách vyplácených osobám, které se podílejí na sběru, využití a recyklaci odpadů.
Přibližně 91 % prostředků shromážděných v systému EKO-KOM je určeno na pokrytí nákladů na činnosti přímo související s nakládáním s odpady. Tyto prostředky pokrývají náklady na činnosti, jako je sběr a zajištění sběrné sítě v obcích, úklid obalů z veřejných prostranství, zpracování obalových odpadů, jejich využití a podpora recyklačních procesů [2].
Výrobci dodávají výrobky na trh v obalech, které se dostanou ke spotřebitelům. Pro zvýšení účinnosti systému EKO-KOM pořádá informační a vzdělávací kampaně o třídění a opětovném použití výrobků. Na tyto aktivity je vyčleněno cca. 2,5 % z celkových prostředků shromážděných v systému [2].
Základními podmínkami pro vybudování účinného systému recyklace obalových odpadů je zvýšení vědomí obyvatel o třídění a recyklaci v kombinaci se snadno dostupným a rozvinutým systémem sběru.
Obrázek 3: Systém EKO-KOM.
Zdroj: www.ekokom.cz
Jak jsou obce odměňovány v českém modelu EPR?
Největší část prostředků ze systému EPR v ČR jde obcím. Z 6258 obcí v zemi 6185 podepsalo smlouvu se společností EKO-KOM. Dostávají odměnu za zajištění systému sběru obalových odpadů, jejich předávání svozovým společnostem, a za úklid obalů odložených na místech k tomu neurčených. V roce 2023 získaly obce 57,4 % prostředků ze systému EKO-KOM [2].
Čím hustší je síť kontenejrů/nádob v obci, tím kratší vzdálenost musí obyvatelé překonat, a třídění odpadu je pohodlnější. Studie ukázaly, že čím blíže jsou kontenejry k obyvatelům, tím více odpadu je správně vytříděno.
Výše odměny pro obce závisí především na množství sebraného odpadu a na obsahu obalů v tomto odpadu. Zvyšují se s účinností systému sběru, což motivuje obce k jeho rozvoji a k provádění osvětové činnosti, která má obyvatele přimět ke správnému třídění odpadů. Výsledkem je, že sběrná místa jsou obvykle dostupná v „docházkové vzdálenosti“ a český EKO-KOM se může pochlubit sítí jednoho milionu nádob rozmístěných po celé Republice.
Obrázek 4: Změna počtu nádob na tříděný sběr odpadu v České republice.
Zdroj: www.ekokom.cz
Odměna třídících zařízení závisí na jejich účinnosti
V roce 2023 získala zařízení na třídění komunálního odpadu 21,7 % z celkového objemu finančních prostředků z programu ECO-KOM [2]. Odměna je přiznávána na základě objemu odpadu přijatého ke zpracování. Kromě toho zohledňuje objem vytříděných surovin a výrobu paliva z odpadu. Tímto způsobem jsou zařízení motivována k tomu, aby zvyšovala objem zpracovávaného odpadu, maximalizovala využití surovinových frakcí, třídila širokou škálu surovin a ze zbytků vytříděných recyklovatelných materiálů vyráběla palivo pro energetické využití.
Takto strukturovaný systém financování odpovídá mechanismu ekonomické efektivnosti třídicích zařízení. Je v souladu s cíli odpadového hospodářství a poskytuje tržní pobídku pro zařízení, aby je plnily. Je také jednoduchý, transparentní a vytváří stabilní ekonomické podmínky podporující modernizaci a výstavbu nové infrastruktury pro zpracování odpadů v celé zemi.
Mechanismus odměňování zařízení na třídění odpadů v rámci českého systému EPR je podrobně popsán v článku „Zařízení na třídění komunálního odpadu čelí novým výzvám: zvýšení úrovně recyklace, zálohový systém a EPR“ [4].
Obrázek 5: Odměny pro zařízení na třídění odpadu.
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů na www.ekokom.cz.
Komentář k mechanismu odměňování třídicích zařízení najdete v článku „Zařízení na třídění komunálního odpadu čelí novým výzvám: zvýšení úrovně recyklace, zálohový systém a EPR [4].
Recyklátoří jsou nezbytnou součástí systému nakládání s odpady z obalů a ROP
Dalším článkem systému jsou recyklátoři, kterým v roce 2023 připadlo 11,8 % všech prostředků ze systému ECO-KOM. Tyto prostředky byly určeny na přímou podporu recyklace obalových odpadů [2]. Finanční podpora je důležitá zejména u obtížně recyklovatelných odpadů, u nichž není recyklační proces za standardních tržních podmínek ziskový.
Klíčovým bodem je, že recyklátoři jsou odměňováni pouze tehdy, pokud byl obalový odpad přeměněn na konečný výrobek, který se následně dostane na evropský trh v souladu s platnými předpisy.
Vývoj českého systému
Společnost EKO-KOM podporuje budování a rozvoj systému prostřednictvím sběru podrobných dat a četných analýz. Ty se týkají prvků, jako je morfologie odpadu, síť sběru odpadu, technologie zpracování odpadu a ekonomické analýzy. Na základě těchto údajů a pochopení fungování systému v praxi jsou vypracovávány zprávy a doporučení, např. o síti sběrných nádob na odpad, technologických požadavcích na třídírny apod.
Podobným způsobem jsou stanoveny i sazby pro výrobce obalů a odměny pro obce a zařízení. Cílem je rozvíjet systém tak, aby byl účinný a přinášel očekávané výsledky při přiměřených nákladech.
Jaké jsou výsledky českého systému nakládání s odpady z obalů?
V roce 2023 bylo na trh uvedeno 1,26 milionu tun obalových odpadů, z nichž 1,08 milionu tun bylo recyklováno nebo energeticky využito. To představuje 86 % všech obalů uvedených na trh v roce 2023. Naopak 75 % obalových odpadů bylo recyklováno [2].
Obrázek 6. Množství sebraných obalových odpadů v České republice v letech 2010 až 2023.
Zdroj: www.ekokom.cz
Obrázek 7: Dosažená míra recyklace a energetického využití obalových odpadů v roce 2023.
Zdroj: www.ekokom.cz
Může být český model ROP inspirací pro polská řešení?
Ekonomická a systémová řešení nelze přímo přenášet z jedné země do druhé, protože navzdory podobnostem existují značné rozdíly v podmínkách. Například česká obec není stejná jako polská obec. V České republice existuje jedna organizace pro obnovu, zatímco v Polsku jich je více než tucet. Rozdílná je také role ústředního orgánu, v jehož čele stojí Ministr životního prostředí, v odpadovém hospodářství.
Navzdory tyto rozdíly může český model EPR sloužit jako referenční a do jisté míry i jako vzor pro Polsko. Podporuje totiž všechny prvky systému nakládání s odpady. Český model EPR je orientován na dosažení environmentálních cílů a použité nástroje a mechanismy (především ekonomické) vedou jednotlivé účastníky k žádoucímu tržnímu chování a k plnění jejich úkolů. Je to také model spolupráce státu, organizace k využití odpadů, výrobců obalů, obcí, zařízení na třídění a recyklaci odpadů a obyvatel.
Posledním důležitým rysem je, že český systém nakládání s odpady, podporovaný systémem EPR, je efektivní a jeho náklady, na kterých se podílejí obyvatelé a výrobci, jsou udržovány na rozumné úrovni.
Závěrem lze říci, že český systém EPR je efektivně řízený a účinný model, který by mohl být inspirací pro Polsko. Klíčové prvky, jako je stabilní financování, integrace různých subjektů a motivační mechanismy odměňování, by mohly zlepšit fungování polského odpadového hospodářství. Ačkoli některé aspekty systému nelze přímo přenést do polské reality, česká řešení poskytují cenný referenční bod pro práci na polském modelu EPR.
Zdroje:
[1] Odpadová data ČR za rok 2022 hlásí pokles celkové produkce i komunálních odpadů, včetně skládkování. Na hlavu jsme vyprodukovali 553 kg komunálního odpadu, www.mzp.cz, přístup: 20.02.2025.
[2] www.ekokom.cz, přístup v lednu a únoru 2025 a osobní rozhovory – MK.
[3] Vlastní výpočty a odhady – MK.
[4] M. Klimek, „Zařízení na třídění komunálního odpadu čelí novým výzvám: zvýšení úrovně recyklace, zálohový systém a EPR”, wastetoeconomy.com.
Obsah článku byl ověřen a potvrzen společností EKO-KOM, a.s.
